Kostel sv. Kříže (Příbor)

Naučná stezka Městskou památkovou rezervací - zastavení č. 5 

Filiální kostel sv. Kříže návštěvník snadno nalezne v severovýchodní části historického jádra města Příbora, v místech, kde se Místecká ulice větví v okružní třídu a uličku směřující k severovýchodnímu nároží náměstí.

Kostel samotný je tvořen jednolodní stavbou s ustupujícím polygonálně ukončeným presbytářem s opěráky. Presbytář je zaklenut jedním polem valené klenby se styčnými lunetami. Kostelní loď je zaklenuta třemi poli křížové hřebínkové klenby se štukovými lunetami a svorníky. Interiér kostela je doplněn řadou renesančních, popřípadě ještě gotizujících prvků, jakými ji lomený portál do sakristie, portál hlavních dveří v západní fasádě či dřevěné dveře v západní fasádě s kovovým plátováním a zámkem ze 17. století. Rustikální hlavní oltář pochází z poloviny 18. století. Je zdoben imitací mramoru a zlacenými řezbami. Uprostřed je dřevěný kříž, na němž je tělo Kristovo v životní velikosti. Na straně epištolní je dřevěná socha klečící sv. Heleny s korunkou na hlavě. U hlavního oltáře jsou tři okna provedená v různobarevné mozaice. Na evangelní straně vidíme obraz Bolestné Panny Marie a na straně epištolní obraz sv. Jana Evangelisty, miláčka Páně. Prostřední okno je tvořeno z různobarevných kruhovitých ornamentů.

U kostela je kříž s dedikačním nápisem z roku 1802. Kostel i kříž jsou chráněné památky. 

Historie kostela

Původní dřevěný hřbitovní kostel byl postaven někdy kolem roku 1516 jako kostel filiální. Sloužil pro věřící z okolních vesnic. V roce 1611 byl se svolením olomouckého biskupa, kardinála Františka z Dietrichštejna, zbořen pro velkou zchátralost. Roku 1645 však znovu vystavěn zásluhou Markéty Knurové na místě původního dřevěného kostela. Po požárech v letech 1728 a 1758 obnoven a přestavěn barokně v roce 1778. Pro havarijní stav věže bylo v roce 1888 zakázáno zvonění, avšak teprve až v letech 1897 – 1898 došlo k celkové rekonstrukci kostelíka, kdy ten získal nový výtěžný oblouk či náhrada šindelové krytiny za břidlici. Poslední velkou opravu prodělal kostel v letech 1948 – 1950, kdy byla střešní břidlice nahrazena pozinkovaným plechem. Až v roce 1994 byl celkově rekonstruován.

Hlavní oltář je lidová řezbářská práce z roku 1750. Uprostřed je dřevěný kříž, na němž je Kristovo tělo v životní velikosti. V kostele jsou originály soch sv. Rocha a sv. Floriana, jejichž kopie stojí na náměstí.

Hřbitov kolem kostela sloužil s přestávkou v letech 1611 – 1645 až do roku 1720 a pro vypravování pohřbů byl využíván až do roku 1962.