Fojtství (345 m n. m.)
První zmínka o původně dřevěné stavbě pochází z roku 1576. V roce 1789 byla dřevěná stavba zbourána a Jakubem Šustalou vystavěno fojtství zděné, ve kterém se v roce 1822 narodil zakladatel kočárovky Ignác Šustala. V roce 1850 začal na tomto místě s první řemeslnou výrobou lehkých bryček, následně i luxusních kočárů, a dal tímto základy pozdější světoznámé automobilce Tatra. Budova bývalého fojtství (dědičné rychty) je v současnosti jedinou restaurovanou budovou feudálního charakteru v katastru města Kopřivnice. V letech 1985–1990 byl objekt Fojtství renovován a bylo zde zřízeno muzeum.
Muzeum
V muzeu jsou soustředěny sbírky archeologické i etnografické. K vidění je i replika tzv. Šostýnské venuše. Originál pochází z počátku 14. století a byl nalezen na hradě Šostýně. Několik Šustalových kočárů spatříme v původní stodole vedle budovy fojtství. Pestrá kolekce osobních automobilů značky TATRA vyrobených od roku 1897 až do dnešní doby se však nachází v Technickém muzeu TATRA v centru města. Nově je pro vás také otevřené Muzeum nákladních automobilů TATRA. Horní patro Fojtství, kdysi sýpka, slouží jako galerie.
Ve dvoře stojí památný strom, Fojtova lípa, u níž se konaly obecní porady a byli tam trestáni provinilci. Vedle fojtství se nachází starý hřbitov, který obklopoval původní kopřivnický dřevěný kostel. Do dnešních dnů se zde dochovaly především novogotická pískovcová hrobka továrnické rodiny Rašků a novogotická kaple - hrobka továrnické rodiny Šustalů. Okolí starého hřbitova je nejstarší částí města.
květen – září | ||
úterý – neděle | 9:00–17:00 |
říjen – duben | ||
úterý – neděle | 9:00–16:00 |
Platba kartou: ne
Parkování: parkoviště u objektu
První známá kopřivnická hospoda
V budově byla i první známá hospoda v Kopřivnici – fojtův šenk. Scházívalo se v ní mnoho místních občanů, a jak dokládá následující příběh, o žerty přitom nebyla nouze.
Potrestaný ochmelka
Takřka denním hostem v hospodě „Na Fojtství“ byl jistý Kuchař, člověk silný, smělý a odvážný, známý a obávaný rváč a pijan. Často s ním měli, jak se říkalo, „tři světy“. Jednou za letního večera seděl zas na svém obvyklém místě a vychloubal se besedníkům, že se ani čerta nebojí. Hovoru přítomen byl také soused Klos, známý v celé obci jako čtverák od kosti. K půlnoci se začala hospoda vyprazdňovat, i Kuchař se chystal k odchodu. To když Klos zpozoroval, vyběhl zadními dveřmi ven, vběhl na blízký hřbitov, vzal na ramena velký, k zasazení připravený dřevěný kříž a postavil se s ním za „Kostelníčkův sklepek“, kudy chodíval Kuchař domů. A když řečený po nedlouhé chvíli vskutku vrávoravým krokem šel okolo, zavolal naň Klos: „Šimone, pomož!“ Kuchař se tak polekal, že pádil hlava nehlava domů, kde vyrazil dveře a zůstal v síni ležet jako bez ducha. Od toho dne nevysedával již tak dlouho do noci v hospodě, a když přece někdy ze starého zvyku „přebral“, vždy se důkladně pokropil svěcenou vodou, aby noční kouzla neměla naň účinku.
konferenční místnost
společenská místnost
11. Botanická zahrada DOČASNĚ UZAVŘENÁ!
16. Muzeum Fojtství