KINO: Ewa Farna 10: Neznámá známá

Režie: Martin Linhart  

Kamera: Martin Linhart 

Hrají: Ewa Farna, Matěj Ruppert, Tomáš Klus 

Střih: Tomáš Lyga

Poslední dva roky strávila Ewa Farna s kamerou v zádech. Kromě natáčení singlů, porotcování v polské verzi Superstar a spousty jiných aktivit se populární česko-polská zpěvačka připravovala na největší koncert ve své kariéře. U příležitosti oslav desetiletí na české hudební scéně loni v listopadu vystoupila v pražském Fóru Karlín. Kolem této události se také původně mělo točit dějství celého dokumentu.

Film Ewa Farna 10: Neznámá známá ale nakonec zpěvačku ukazuje v mnoha dalších polohách. V tomto období se totiž po dlouhých deseti letech nečekaně rozešla se svým managementem a na vlastní nohy se postavila i po stránce vydavatelské, když poslední singly vydala na vlastní značce.

Velkou změnou prošel i její osobní život, nedávno svým fanouškům oznámila, že se ze slečny stala vdanou paní. Jak je vidět, nikdo nepíše lepší scénář než život sám.

„Dokumentem chci přiblížit lidem, jak vypadá fungování ve světě showbusinessu, jaké emoce vás doprovázejí, když strávíte dospívání před zraky veřejnosti a pod tlakem médií. Ukázat, v čem spočívá práce zpěvačky, a co vše předchází tomu, než vyjdeme na pódium. Lidé si totiž často myslí, že tím končí naše práce, a ptají se mě, co třeba dělám během týdne,“ říká se smíchem zpěvačka.

„Ukážu se fanouškům bez make-upu, naštvaná, ve stresu a bezradná, když čtyři měsíce před obrovskou akcí skončím poprvé v životě sama bez managementu. Pak ale také beru kameru domů, ukazuji, kde jsem nejvíc v pohodě a kam patřím. K rozhovoru jsem přesvědčila i rodiče,“ dodává Farna.

Dokument Ewa Farna 10: Neznámá známá se objeví na českém i polském trhu, a nechybí v něm proto titulky. Farna, která je u našich severních sousedů možná populárnější než v Česku, ve filmu přechází plynně z češtiny do polštiny a vysvětluje, proč do teď nemluvila o některých záležitostech veřejně. „Některá témata vyžadují kontext a v dnešním hashtagovém, ztitulkovatělém světě se člověk bojí mluvit o věcech, pro které je kontext nezbytný. Proto se nemůžu dočkat dokumentu, je to taková více než hodinová zpověď, ze které mě nikdo nevystřihne.“