DIVADLO: Otec (ZRUŠENO)

Představení je zrušeno.
Náhradní termín představení - jaro 2022. Vstupenky zůstávají v platnosti.
Vracení vstupenek je možné v IC Kopřivnice.

Florian Zeller

Divadlo Rokoko, Městská divadla pražská

Představení v rámci Divadelního předplatného 2019/2020.

„Dojemná a současně vtipná tragikomedie o jednom smutném fenoménu naší doby - stařecké demenci.“

Režie: Petr Svojtka
Scéna: Ondřej Nekvasil, Zuzana Ježková
Překlad: Michal Zahálka
Dramaturgie: Jiří Janků
Kostýmy: Zuzana Ježková Hudba: Vladimír Nejedlý

Hrají:
Jan Vlasák, Veronika Gajerová, Aleš Procházka / Jiří Štrébl, Tereza Vítů / Nina Horáková, Lenka Zbranková, Zdeněk Vencl

Hra je psaná z pohledu muže, jenž je postižen Alzheimerovou chorobou. Jednotlivé scény se vzájemně popírají, postavy mají více podob a příběh se skládá nepřímo, skoro až detektivně.

Premiéra 4. listopadu 2017.
Délka představení 2:00 s přestávkou.

Z recenzí…
"…Závěrečný potlesk vestoje byl naprosto zasloužený. Výkon, který všichni herci v čele s Janem Vlasákem předvedli, je obdivuhodný. Představení je napínavé, protože ho sledujete očima otce, který trpí Alzheimerem, a sami tak tápete v tom, co je realita a co ne. Některé scény jsou vtipné a musíte se smát, za chvíli ale cítíte úzkost a obrovskou frustraci, kterou cítí také dcera hlavního hrdiny. Z divadla ale neodcházíte sklíčení nebo smutní. Odcházíte vděční za každou chvíli. Odcházíte s velmi silným zážitkem, který ve vás jistě dlouho zůstane. A takové by zážitky měly být, ne? Silné. :) Moc divadlu i hercům děkuji za to, ŽE se tohoto tématu zhostili a také JAK důstojně a kvalitně se tohoto tématu zhostili…"
MICHAELA STACHOVÁ, ŘEDITELKA NADACE TAŤÁNY KUCHAŘOVÉ - KRÁSA POMOCI

„…Příběh ve zkratce pojednává o osmdesátníkovi, kterého Alzheimerova nemoc zákeřně okupuje a divák sleduje sugestivně zpracovaný rozpad jeho do té doby fungujícího světa. A právě postupný duševní rozklad a absolutní dezorientace v čase, prostoru i vztazích, což je pro tuto nemoc typické, jest konceptem celé inscenace. Režisér Petr Svojtka k tomu také využil všechny možné prostředky. A tak kromě nesporného hereckého mistrovství výtečně podporuje štěpení mysli hlavní postavy zajímavě neuchopitelná hudba v podání Vladimíra Nejedlého, a také jednoduchá, ale nápaditě přemisťovaná scéna Ondřeje Nekvasila a Zuzany Ježkové… Inscenace Otec je po všech stránkách citlivá. Humor, ke kterému vybízí situace vycházející z popletených představ Andrého, se drží přesně na hraně zesměšnění. V žádném případě ale za ní. Naprosté soucítění s nemocnou hlavní postavou postupně plynule může přecházet v dojetí a slzy, což je však už na každém divákovi, jak silně příběh prožije…“
LUKÁŠ HOLUBEC, I-DIVADLO.CZ