DIVADLO: Lewis Carroll, Sabina Machačová - Alenka v říši znaků

Náhradní termín představení. Vstupenky zůstávají v platnosti.

Divadlo v rámci Divadelního předplatného 2018|2019.

BuranTeatr (Brno)

Překlad: Jaroslav Císař
Dramatizace: Sabina Machačová
Režie: Gabriela Ženatá
Dramaturgie: Lukáš Rieger
Překlad znakového jazyka: Radka Kulichová, Veronika Mikulová a kol.
Scéna a kostýmy: Anna Chrtková
Realizace kostýmů: Babka Skočovská
Hudba: Ondrej Kalužák
Projekce: Pavel Ježek
Světla: Tomáš Tušer, Vojtěch Dvořák
Produkce: Zuzana Drápalová, Jana Fišerová
Asistent: Pavel Stříž
Stavba: Martin Martin, Jan Procházka

Hrají: Alžběta Vaculčiaková, Veronika Mikulová, Lucie Ingrová, Radka Kulichová, Daniela Tesaříková, Petr Németh, Marcel Krištofovič

Premiéra: 8. 3. 2017, délka představení: 80 minut, představení nemá přestávku

Upozornění: Inscenace není vhodná pro osoby trpící epilepsií, protože se zde ve velkém množství objevuje projekce. V inscenaci jsou užívány subbassy, které mohou u některých jedinců vyvolat zvracení.

Adaptace světoznámého příběhu. Alenka následuje Bílého Králíka do říše znaků, ve které nic není tak, jak by mělo být. Obrovská housenka se jí ptá, kdo je. Alenka nedokáže odpovědět, protože se sama před chvílí několikrát proměnila. A co se stane, až potká kočičí škleb, dá si čaj s Kloboučníkem a se Zajícem nebo pokoří slavného Žvahlava? Zjistí, kým skutečně je...?

Buď takovou, jakou by ses přála zdát. Nebo chcete-li jednodušeji: Nikdy si nepředstavuj, že nejsi jinaká, než co by se jiným mohlo zdáti, že to, co jsi, či co jsi byla, nebo mohla býti, nebylo jinaké než to, co jsi byla, by se jim bylo zdálo býti jinakým.
Český znakový jazyk je přirozeným komunikačním systémem, který není doslovným překladem českých vět do znaků. Má zcela specifický znakosled a vlastní gramatická pravidla pro určování vnitřních významových souvislostí. Oproti tomu znakovaná čeština je umělým jazykovým systémem kopírujícím skladbu mluvené češtiny, využívajícím stejných gramatických prostředků a artikulovaným zároveň s jednotlivými znaky. Umělecké tlumočení divadelního představení nespočívá v doslovném převedení jednotlivých replik do znaků, ale v komplexním překladu s výrazným autorským podílem.

Z recenzí:

„Všichni hrají tělem, mluví a hned zase odpovídají znakovou řečí a především tvoří zvláštně imaginativní jevištní tvar. Neumím si představit, co to dalo práce smísit běžné herectví a pohyby tělem, rukama, tváří, dát vše režijně dohromady. Asi hlavním atributem bude ono umělecké přetlumočení pro neslyšící. Zároveň se však musí myslet i na slyšícího diváka, aby to nebyl jenom experiment pro handicapované. To vše se povedlo. Nový titul v repertoáru BuranTeratru si zaslouží obdiv. Tito kumštýři mají odvahu hledat a nacházet, mají odvahu šlapat po neznámé půdě, navíc hodně pomáhají dnes tolik omílané mezilidské komunikaci. Kdyby to nebylo tak zprofanované, chce se říct: Odvážnému štěstí přeje..."
Zdroj: Divadelní noviny