Hrad Šostýn (Kopřivnice)

Hrad Šostýn

Hrad Šostýn (441 m n. m.) se nacházel na dohled od štramberského hradu, nejbližšího strategického bodu v řetězci opevnění sídel strážců Moravské brány. Gotický hrad se původně nazýval Schornstein (též Schauenstein). Koncem 13. století jej dal vystavět hrabě Jindřich z Hückeswagenu. Padací most a štíhlá válcová věž o průměru 6,5 m tvořila vstupní a zároveň obrannou část hradu. Následoval malý dvorek a strážnice pro posádku. Nejlépe se zachovalo obytné jádro hradu v jižní části nádvoří. Vnitřní hrad obepínal příkop a mohutný val. Než se příchozí dostal až sem, musel zřejmě zdolat ještě dva opevněné pahorky.

Podle pověstí právě na hradu Šostýně zosnovali plán rytíři, kteří se chtěli zbavit hraběte Hukvaldského – tyrana, jenž sužoval je i všechen lid. Hrabě Hukvaldský byl nalezen mrtvý, rytíři byli pochytáni a popraveni, hrad Šostýn byl zapálen a hrabě Chorinský se svou dcerou Adelheid z něj jen o vlásek unikl jisté smrti.

Bylo to tak, či nebylo? Jisté je, že hrad byl v 15. století obléhán a dobyt. Vypálený a pobořený zůstal opuštěn. V polovině 19. století byl hrad ve vlastnictví zemanského rodu Rašků. Ze zdí hradu bylo vystavěno zemanství a továrna na hliněné zboží. V roce 1945 předešel do státního majetku.

Dnes tvoří zříceninu dva okruhy valů s příkopy, základy válcové věže, pozůstatky mohutného paláce a jeho zčásti zrekonstruované sklepní prostory. Na nejvyšším místě zříceniny se nachází památná Žižkova lípa, která byla takto nazvána Klubem československých turistů v roce 1933 na paměť posledních držitelů hradu, kteří náleželi k moravské husitské šlechtě. Stáří tohoto stromu je odhadováno na 200–250 let a obvod kmene ve výšce 130 cm činí 340 cm.


Šostýnská venuše 

Za nejatraktivnější nález z hradu je považována tzv. Šostýnská venuše. Soška měří 53 mm a je vyrobena ze slonoviny. Ač její tajuplná tvář připomíná egyptské vlivy, šlo zřejmě o výtvor 13. století dovezený z Porýní, odkud také přišli první kolonizátoři této oblasti. Jak se však dostala na zdejší hrad, není dosud známo. Mnoho archeologických nálezů z hradu a jeho blízkého okolí lze zhlédnout v muzeu Fojtství.


Víte, že...

…studna na hradě nikdy nebyla a vodu brali jeho obyvatelé zřejmě z cisterny? Podle zvyku se do ní voda sváděla soustavou dřevěných okapů ze střech. 

…se soustavným výzkumem hradu začal v roce 1935 zabývat místní vlastivědný pracovník Emil Hanzelka?
...dlažba hradu se našla při průzkumech zříceniny v 90. letech 20. století úplně celá? Zřejmě se při požáru hradu propadla a zůstala zachována.

...ve zříceninách hradu, v hromadách suti a v puklinách ve skále zimují obojživelníci a plazi – ropucha obecná, skokan hnědý, mlok skvrnitý? Celoročně zde pobývá ještěrka obecná či slepýš křehký. Častými hosty hradu jsou také ježek východní a rejsek obecný.

Provozní doba:

Volně přístupné

Parkování: blízké parkoviště

Výlet na zříceninu hradu Šostýna – z parkoviště půjdete po žluté turistické značce až k turistickému rozcestí u rybníka pod Šostýnem a dále odbočkou k samotné zřícenině. Zpátky po stejné trase, nebo od turistického rozcestníku dále po žluté značce a u tabule Lašské naučné stezky „Rozcestí čarodějnic“ doprava k asfaltové cestě a po ní dolů zpět k výchozímu bodu (vzdálenost parkoviště–zřícenina je přibližně 550 metrů, délka celého okruhu pak zhruba 1,4 km).

FOTOGALERIE

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ BODY ZÁJMU