Masarykovo náměstí (Kopřivnice)

Masarykovo náměstí

Masarykovo náměstí  (331 m n. m.)
O zřízení náměstí v Kopřivnici rozhodl obecní výbor v září 1910, k realizaci toho plánu však došlo až na podzim roku 1922. Situační nákres Masarykova náměstí a jeho nejbližšího okolí vypracoval tovární inženýr Eduard Kohn. Zároveň se obec rozhodla postavit na náměstí dva dvouposchoďové domy, jejich stavbu zadala firmě Grossmann a Jandl z Moravské Ostravy a Eduardu Burianovi z Kopřivnice. Úpravu a osázení sadu zde provedl v roce 1924 příborský zahradník Adolf Kalmus. Stavba náměstí probíhala v rámci rozsáhlejší akce odprodeje pozemků, které obec získala od olomouckého arcibiskupství. Domy v okolí náměstí měly být postaveny do dvou let a za tratí do pěti let.

Staré zemanství
Staré zemanství je jednou z nejstarších dochovaných feudálních památek. Dnes se zachovala jen přízemní klasicistní budova, která svou vnitřní architekturou s bohatým klenutím stropů připomíná časy dávno minulé. Zemanství stojí naproti budovy firma Favea, která dříve sloužila jako chodobinec. Ve starém zemanství se v roce 1786 narodil Ignác Raška, zakladatel továrny na hliněné zboží.

Katolický dům
Katolický dům byl vystavěn v letech 1913 – 1914 a byl využíván katolickými spolky k pořádání veřejných vystoupení. Stavba stála 120 tis. tehdejších korun.

Kostel sv. Bartoloměje
Novogotická, resp. pseudogotická dominanta Kopřivnice. Stavěl se pouhé 2 roky (1893 – 1894), spotřebovalo se přes 600 tisíc cihel a vysvěcen byl v roce 1895. V krásném interiéru se výborně uplatňuje hra světla díky mnoha oknům s barevnými vitrážemi. Část mobiliáře pochází z původního, mnohem staršího dřevěného kopřivnického kostela, který stál vedle fojtství.

Na stavbu kostela sv. Bartoloměje lidé mezi sebou vybrali peníze, část darovala místní záložna a olomoucký arcibiskup. Stavební práce začaly v dubnu 1893 a do zimy toho roku byl nový kostel pod střechou.  Před kostelem u cesty stojí tzv. „Kristiánův kříž“.

Měšťanská škola
Měšťanská škola byla postavena v letech 1909 – 1910. Před ní stojí Pomník padlých – socha kováře zhotovená mistrem Josefem Kubíčkem v roce 1931.

Socha T. G. Masaryka
Základní kámen pomníku byl položen v roce 1925, v den 75. narozenin prezidenta T. G. Masaryka. Dne 12. srpna 1928 byl za velké účasti občanů pomník slavnostně odhalen. Po okupaci Němci, na podzim 1938, byla socha odvezena do Kojetína a během války se ztratila. Současná socha prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, která stojí téměř uprostřed náměstí, je dar města Nitry z roku 1947.

T. G. Masaryk (1850–1937) ovlivnil osudy nejen celého národa, ale také osudy lašských a valašských měst a jejich obyvatel. Málo známou kapitolou Masarykovy politické činnosti je jeho dvojí poslanecká kandidatura za náš kraj (volební obvod tvořily Bojkovice, Bystřice pod Hostýnem, Kopřivnice, Krásno nad Bečvou, Nový Jičín, Příbor, Rožnov pod Radhoštěm, Štramberk, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín, Zlín) v letech 1907 a 1911 do rakouské říšské rady.

"Kachlovka"
V roce 1812 založil Ignác Raška továrnu na hliněné zboží. Továrna vyráběla nejprve lidovou keramiku, později bíle polévanou kameninu a od 80. let 19. století bohatě zdobenou fajáns, která se vyvážela do Německa, Anglie nebo až do Ameriky. Později zde byla vyráběna také kachlová kamna a obkládací kachle. Továrna byla zrušena v roce 1962. Kachlovka byla prvním průmyslovým podnikem v Kopřivnici. Kousky hradu Šostýna se dostaly až sem. Kámen, z něhož byla v roce 1844 postavena nová budova továrny, pocházel částečně ze zříceniny hradu.

Rodný dům Zdeňka Buriana
V dochované budově východního traktu továrny se 11. února 1905 narodil v rodině významného kopřivnického stavitele Eduarda Buriana syn Zdeněk, známý malíř a ilustrátor, jehož dílo čítá přes 14 tisíc kreseb a obrazů, ilustroval více než 600 knižních titulů a 550 časopiseckých povídek. 

 

SOUVISEJÍCÍ BODY ZÁJMU