Pláňava (Štramberk)

Pláňava (440 m n. m.)
Plaňavou nazýváme úpatí Kotouče rozdělené Kobylím potokem, který vytéká ze Studánky míru. Kdysi jeho proud vymlel hluboké údolí, jimž vedla původní cesta na kotoučské hradiště. Studánka míru byla kdysi vydatným pramenem a zdrojem pitné vody pro obyvatele hradiště. Archeologickým průzkumem bylo u pramene objeveno středověké osídlení z 13. – 14. století? Nacházela se zde obydlí částečně pod úrovní terénu, zvaná zemnice.

Část lesa v okolí Plaňavy si zachovala svůj přírodě blízký ráz. Na kamenitých svazích rostou suťové lesy, kterým říkáme měsíčnicové jarořiny. Místy se vyskytují dubohabřiny. Lesní porosty v oblasti Kotouče byly v minulosti ovlivněny lidskou činností. Lidé v lesích hospodařili a měnili jejich podobu. V části lesa na Kotouči vysazovali jiné dřeviny – smrk ztepilý, borovici černou či modřín opadavý, které zde dříve přirozeně nerostly.

Najdeme zde krásné a zajímavé druhy rostlin, jakou jsou třeba měsíčnice vytrvalá, áron karpatský, česnek medvědí, pryskyřník kosmatý či vzácný druh s ojedinělým výskytem na severovýchodní Moravě, drnavec lékařský. V nivě potůčku pod studánkou Míru jsou vyvinuty maloplošné údolní luhy s vlhkomilnými druhy, např. rozrazilem horským či řeřišnicí hořkou. Zdejší lesy umožňují hnízdění mnohým druhům lesních ptáků, jako je například krahujec obecný, lejsek šedý, krkavec velký, výr velký, datel černý, strakapoud velký nebo holub doupňák. Z početných lesních druhů je zde zastoupena řada orchidejí, zvláště vzácný kruštík drobnolistý, okrotice bílá, hlisník hnízdák, bradáček vejčitý a při úpatí okraje lesa a přilehlých luk vstavač mužský.

Na vlhčích místech v zachovalých lesních porostech roste vzácná nepoživatelná bedla Bucknallova, prudce jedovatá vláknice začervenalá, po přezrálých hruškách páchnoucí vláknice Bongardova a nejedlá čirůvka černošupinatá. Vzácně zde můžeme nalézt i drobnou parazitickou houbu napadající střevlíky housenici střevlíkovou.

Památníky a busty podél stezky
Památník Jana Žižky z Trocnova byl odhalen v roce 1924, u příležitosti 500 let od jeho úmrtí a má podobu bronzového kalichu. Busta Františka Palackého z dílny Josefa Wagnera byla slavnostně odhalena 15. srpna 1926. Busta Aloise Jiráska a památník T. G. Masaryka je dílem akademického sochaře Jana Štursy a obojí bylo odhaleno 6. srpna 1922 při otevření Národního sadu.