Návštěvníci starší verze stránek www.lasska-brana.cz mohli v anketě hlasovat o to, co je pro ně nejznačnější z Lašské brány Beskyd.
Odpovědělo 810 návštěvníků. Výsledné pořadí:
Hrad Štramberk stojící na skalnatém vrcholu tzv. Zámeckého kopce, tvoří výraznou dominantu nejen malebného městečka Štramberk, nad jehož severozápadním okrajem historického centra se tyčí, ale celé Lašské brány Beskyd. Z kdysi mohutného středověkého hradu se do dnešních dob zachovalo několik mohutných hradebních zdí hlavně vnitřního hradu a především rekonstruovaná strážní hradní věž sloužící jako turistická rozhledna. Trúba či „Kulatina" - jak je věž ve zdejším kraji lidově nazývána, se stala jakýmsi symbolem kdysi mohutného hradu, krásného města i zdejšího malebného regionu.
Nejucelenější sbírka věnovaná kopřivnické vozovce, později proslavené jako fenomenální automobilka TATRA. Na šedesát osobních a nákladních automobilů ze všech etap výroby doplňují podvozky, motory, modely, designérské návrhy, trofeje ze sportovních klání, dobové fotografie a různé rarity. Spoustu zajímavých a vyčerpávajících informací poskytují vícejazyčné videoboxy s filmovými sekvencemi automobilových skvostů.
Původně gotický hrad, postavený na vysokém vrchu nad údolím řeky Ondřejnice, je jednou z největších zřícenin ve střední Evropě a druhou největší na Moravě. Kolem něj se roprostírá rozsáhlá obora plné daňků a muflonů.. Z věže hradu Hukvaldy je krásná vyhlídka do širého okolí na hřebeny Beskyd, Lašskou bránu - Kopřivnici, Příbor a přes Fryčovice až k Ostravě.
Rozhledna připomínající symbol struktury DNA, tzv. spirálu života, vyrostla do třiačtyřicetimetrové výšky na hranicích města Kopřivnice a Štramberk a tvoří jednu z dominant Lašské brány Beskyd. Věž je navržena tak, aby při rychlosti větru 176 km/h neměl vrchol odchylku od osy více než 27 cm. Schodiště je tvořeno 134 ocelovými a 27 betonovými schody, a výstupem až na vyhlídku se tak dostanete do nadmořské výšky 583 metrů. Rozhledna nabízí volný rozhled téměř do všech stran, kromě směru na jihovýchod, kde mu brání Červený kámen. V případě pěkného počasí je možné z rozhledny vidět do Ostravy a nejvyšší vrcholy Beskyd a Jeseníků.
Šipka je nejznámějším podzemním útvarem štramberského krasu. V letech 1879 – 1887 zde prováděl archeologický výzkum Karel Jaroslav Maška, gymnazijní profesor z Nového Jičína. V. srpnu 1880 zde nalezl u výklenku chodby Jezevčí díra v popelu ohniště asi 1,4 m hluboko zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte (stáří 8 – 10 let), později nazvanou „Šipecká čelist“.
Freudova rodina žila v době na ulici Zámečnická 117 v letech 1856 – 1859. Manželé Jákob a mladičká Amálie Freudovi tehdy obývali první podlaží. Pronajal jim ho zámečník J. Zajíc. A v tomto malém domku – v jedné z místností – se 6. 5. 1856 narodil Sigismund Schlomo Freud. Jak šel čas, dům měnil svůj vzhled. Teprve rekonstrukcí, která trvala pouhých 5 měsíců, leden – květen 2006, získala tato výjimečná kulturní památka opět podobu měšťanského domu z 2. pol. 19. století.
Štramberské uši jsou cukrářský výrobek z perníkového těsta ve tvaru kornoutu, který se tradičně peče ve Štramberku. Obchodní značku Štramberské uši může od roku 2000 nést pouze produkt vyrobený na území města Štramberk. Od začátku roku 2007 jsou Štramberské uši prvním českým potravinářským výrobkem, kterému EU tuto ochranu přiznává v rámci standardní procedury.
Leoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Ostrava) byl světově uznávaný český hudební skladatel klasické hudby. Je ceněn především pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska. Na památku prvního uvedení opery „Příběhy Lišky Bystroušky“ se v obobře hukvaldského hradu nachází turisty oblíbená plastika lišky.
Zdeněk Michael František Burian byl český malíř a ilustrátor dobrodružných knih. Jeho výtvarného talentu si všimli již na základní škole, ve 14 letech byl přijat na Akademii výtvarných umění, přímo do druhého ročníku. Na škole vydržel ale pouze necelé 2 roky a už v šestnácti se začal živit jako ilustrátor. Ilustroval především dobrodružnou literaturu. Mezinárodního uznání se mu ale dostalo za rekonstrukce vymřelých zvířat a rostlin, kterým se věnoval ve spolupráci s předními odborníky, mezi nimiž byli paleontolog Josef Augusta, antropolog Vojtěch Fetter a další.
Emil Zátopek (19. září 1922, Kopřivnice – 21. listopadu 2000, Praha) byl český atlet, čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu, manžel atletky Dany Zátopkové. Zátopek byl prvním člověkem na světě, který uběhl 10 km pod 29 minut a 20 km pod jednu hodinu . Celkem vytvořil třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích. Nejvíce se ale proslavil během olympijských her 1952 v Helsinkách, kde vyhrál běh na 5 km, 10 km a dokonce i maratón, který tehdy běžel poprvé v životě. V každé z těchto disciplin tehdy zároveň ustavil nový olympijský rekord. Tento „trojboj“ se dodnes žádnému vytrvalci nepodařilo zopakovat. Zátopek, známý svým upracovaným stylem běhu, doprovázeným křečovitými grimasami, byl v cizině přezdíván „česká lokomotiva“.
20. 5. 2012
Štramberská pouť
25. 5. 2012
Hravá diskotéka pro všechny
26. 5. 2012
Slavnostní otevření muzea loutek
26. 5. 2012
Štramberská desítka - memoriál Ing. Petra Bayera
26. 5. 2012
7. narozeniny Městského pivovaru
Webová stránka Turistického informačního centra Kopřivnice a obcí Lašské brány Beskyd | Spolufinancováno z rozpočtu Moravskoslezského kraje.
IC Kopřivnice - 556 821 488 | IC Štramberk - 558 840 617 | IC Příbor - 556 455 444 | IC Hukvaldy - 775 886 844
© 2011 www.lasska-brana.cz | Tvorba www - Neofema, s.r.o.