lasska-brana

• Doporučujeme
• Tipy na výlety
  • Průvodce zajímavostmi
  • Cyklistické trasy
  • Naučné stezky
  • Koupaliště
  • Lyžařský areál
  • Krytý bazén Kopřivnice
• Průvodce do mobilu
• Hodnocení restaurací

Stručná historie Příboru

Jako osadu s městským právem Příbor založil Frank z Hückeswagenu v roce 1251. První písemná zmínka o městě je z 12. prosince roku 1251 v listině markrabího Přemysla (pozdějšího krále Přemysla Otakara II.), v níž Přemysl potvrzuje, že hrabě Frank z Hückeswagenu mimo jiné založil v Příboře také kostel.

Příbor byl součástí panství pánů z Hückeswagen. Ti jej odprodali olomouckému biskupovi a ten západní část majetku zase Hückeswagenům vrátil jako dědičné biskupské léno. Spolu s hradem Hukvaldy se tak Příbor stal jedním ze správních a hospodářských center léna olomouckého biskupství.

Na počátku 14. století změnilo celé příborské léno majitele. Jako leníci vlastnili Příbor olomoučtí kanovníci, pánové Dětřich a Jindřich z Fulštejna, později pak Jindřich z Kytlic. V polovině 14. století se příborské léno stalo přímým majetkem olomouckých biskupů. Ti jej však koncem 14. století a s příchodem husitských válek stále více zastavovali. Příboru v roce 1389 udělil olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmburka právo odúmrti a právo město řádně opevnit hradbami. Zástavní majitelé se v Příboře rychle střídali. Nejznámější z nich byli král Zikmund Lucemburský, Jan Tovačovský z Cimburka, Jan Čapek ze Sán, Jan Talafús z Ostrova, král Jiří Poděbradský. Posledními zástavními majiteli do roku 1511 byli Černohorští z Boskovic.
 
V 16. století vzrostla městu hospodářská síla a dosáhlo nejvyšší možné autonomie na biskupských statcích. Rozvíjela se řemesla a vznikaly první cechy. Hospodářská prosperita města dovolovala i rozšíření městského majetku.
 
V roce 1617 pronajal kardinál František z Ditrichštejna Příboru celé hukvaldské panství i s Ostravou a dalšími vesnicemi. Počátkem 17. století se tak město stalo významnou lokalitou severovýchodní Moravy a dosáhlo vrcholu svého hospodářského vzestupu.
 
Hospodářský rozvrat spolu s ničivými nájezdy vojsk však přináší třicetiletá válka. Ani v 18. století a počátkem 19. století nebylo město ušetřeno rušivých úderů válek a průtahů vojsk.
 
Koncem 17. století přivedl olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna do Příbora piaristy, kteří v roce 1694 založili kolej a gymnázium a ujali se výuky i na elementární škole. V roce 1700 bylo po otevření budovy školy zahájeno vyučování ve čtyřech třídách latinských a třech základních. Příbor se tak stal centrem kultury a vzdělání našeho regionu. Za tereziánských školských reforem bylo v roce 1777 gymnázium zrušeno a v Příboře vznikla hlavní škola, ponechaná pod správou piaristů. 19. století přineslo příborskému školství mnoho změn. Nejvýznamnějším rokem byl rok 1875, kdy byl založen učitelský ústav, druhý nejstarší český učitelský ústav na Moravě.
 
Roku 1846 založil Jan Raška st. v Příboře první továrnu na sukno, roku 1883 vznikla další továrna Ignáce Flusse, dále pak tři továrny na výrobu punčoch a pleteného zboží (roku 1882 A. Reisera, 1885 Mandlerova pletárna a Schnürerova továrna). Významná byla také Neusserova továrna na kachle, kamna a stavební ozdoby.
 
Příbor byl od svého založení českým městem s německou menšinou. Příborští Němci prosadili v roce 1882 založení soukromé německé jednotřídní školy, která existovala až do konce druhé světové války. Správa města však zůstala v českých rukou, což mělo velký význam pro rozvoj českého spolkového života v Příboře. Díky piaristické kulturní tradici se první vzdělávací a podpůrné spolky objevují již v 60. letech 19. století.
 
Koncem 19. století došlo ve městě ke značnému úpadku rozvoje obchodu a tím bylo předstiženo v hospodářském rozvoji řadou okolních rychle rostoucích měst. Krize ve 30. letech 20. století přinesla zánik Neusserovy kamnářské továrny i Mandlerovy pletárny. Nižší počet pracovních příležitostí vedl k vysoké nezaměstnanosti a bídě. Po Mnichovu v roce 1938 byl i český Příbor zahrnut do záboru sudetského území a byl obsazen 10. října 1938 německým vojskem. Příbor byl osvobozen 6. května 1945.
 
Poválečná doba přinesla městu Příboru velké politicko-hospodářské změny. Rok 1948 dal Příboru zcela jiný směr. Došlo k postupnému znárodnění a vyvlastnění továren, živností a kolektivizaci zemědělství, rozpadl se tradiční systém škol. Pouze reálné gymnázium započalo sovu činnost a dnes jako Masarykovo gymnázium je jedinou střední školou ve městě.
 
Chráněných kulturních památek je v Příboře jako v jedné z nejstarších lokalit našeho regionu celá řada. V roce 1989 bylo historické jádro města vyhlášeno městskou památkovou rezervací.

Ke stažení

• » Příbor - leták (1.71 MB | PDF)

Související odkazy

• » Příbor - představení
• » Příbor - památky
• » Naučná trasa Městské památkové rezervace
• » Informační centrum Příbor