lasska-brana

• Doporučujeme
• Tipy na výlety
  • Průvodce zajímavostmi
  • Cyklistické trasy
  • Naučné stezky
  • Koupaliště
  • Lyžařský areál
  • Krytý bazén Kopřivnice
• Průvodce do mobilu
• Hodnocení restaurací

Stručná historie Hukvald

Obec Hukvaldy leží v malebném předhůří Beskyd na úpatí Palkovických hůrek, s dominantou zříceniny mohutného středověkého hradu.

Je to právě hrad, který tvoří převážnou část historie obce Hukvaldy. Původně existovaly na hřebeni nad údolím řeky Ondřejnice dva hrady spojené v jeden celek až ve druhé polovině 16. století. Nejstarší zprávy o jeho existenci pocházejí z roku 1228. Jeho zakladatelem byl Arnold z Hückeswagenu. Již v 50. letech 13. století ho však jeho syn Frank prodal olomouckému biskupovi Brunovi ze Schauenburku. Hrad se tak stal majetkem olomouckých biskupů. Po zavraždění Václava III. v roce 1306 nastaly olomouckému biskupství finanční potíže a bylo často nuceno zastavovat hrad cizím držitelům. Mezi zástavní pány patřil také král Zikmund Lucemburský. Zpět jej pak vykoupil v polovině 14. století biskup Jan Očko z Vlašimi.

Roku 1428 získali hrad husité. V těchto dobách se ve vlastnictví hukvaldského hradu vystřídali Jan Tovačovský z Cimburka, Mikuláš Sokol z Lamberka, husitský hejtman Jan Čapek ze Sán a Jan Talafus z Ostrova. Husitská éra hradu trvala přes 30 let. V roce 1465 vyplatil hrad ze zástavy Jiří z Poděbrad a postoupil jej olomouckému biskupovi Tasovi z Boskovic. Ten jej dal opět do zástavy svým bratřím Jindřichu, Tobiáši a Beneši. V té době doznal hrad největšího rozkvětu. Původně gotická stavba byla přebudována na renesanční palác s mnoha komnatami. Za biskupa Stanislava Thurza se pak uskutečnily opevňovací práce. K zásadní přestavbě vnitřního hradu výstavbou severního obytného křídla, renesančního paláce, došlo za působení dalších olomouckých biskupů Jana Dubravia a Marka Khuena. V tomto období bylo na hradě zřízeno kněžské vězení. Stavební činnost obranného charakteru pokračovala také za biskupů Viléma Prusínovského a Stanislava Pavlovského, obě části hradu spojili v jeden celek.

Na Viléma Prusinovského se také vzpomíná jako na zakladatele hukvaldské obory (1566), která patří k nejstarším v českých zemích. Vilém Prusinovský v té době obdržel darem od krále Maxmiliána dvacet daňků a on pro ně založil na zemědělských usedlostech první oboru. Ta byla v roce 1730 přeložena do blízkosti hradu. Zvěř byla v oboře chována pro biskupskou a kapitulní kuchyni v Kroměříži nebo v Olomouci, někdy byla zasílána na okolní zámky a jen zřídka pro panskou kuchyni na Hukvaldech, jen když očekávali vzácnější hosty. Teprve koncem 18. století se započalo s chovem muflonů. Počátkem 50. let 20. století bylo v oboře postaveno letní divadlo.

Roku 1567 založil na Hukvaldech Vilém Prusinovský pivovar. Pivo se zde vařilo až do roku 1970.

V době třicetileté války byl hrad několikrát obléhán moravským pánem Ladislavem ze Žerotína. Po bitvě na Bílé hoře jej však získalo opět olomoucké biskupství. Znovu se jej pokoušeli v roce 1621 dobýt Valaši pod vedením Adama z Víckova. Více než devět měsíců obléhali hrad v roce 1626 pod Mansfeldovým vedením Dánové. Podařilo se jim obsadit celé široké okolí, ale Hukvaldy se dokázaly ubránit. To později vedlo k převzetí kapitulního pokladu z Olomouce právě na hrad Hukvaldy. V následujících letech 1643 a 1645 odolal hrad také dvojímu obléhání švédských vojsk.

Poslední opevňovací práce hradu proběhly za dalšího olomouckého biskupa Leopolda Viléma. Hrad se ubránil i při další vojenské akci, kterou byl v roce 1680 útok Kuruců. Za slezských válek v letech 1742 a 1753 pak posloužil jako úkryt pro biskupské úředníky. Od přelomu 17. a 18. století sloužily Hukvaldy pouze jako sídlo správy hukvaldského panství.

V roce 1695 čelil hrad velkému protifeudálnímu povstání poddaných proti krutému hejtmanovi Maxmiliánu Harasovskému, které skončilo jejich dočasným vítězstvím.

V roce 1760 byly byty úředníků a kanceláře přestěhovány do podhradí a kněžské vězení na Mírov. Na hradě zůstal jen nejnutnější personál a archív panství. 5. listopadu 1762 vypukl na hradě mohutný požár, který tyto cenné archívní materiály o dějinách hradu a panství zničil a celou stavbu poškodil tak, že k jeho obnově už nedošlo. Během krátké doby bylo v Podzámčí postaveno pět hlavních budov pro úřady a byty, kostel, fara a nově byl přestavěn podzámecký dvůr.

Hukvaldy si velice oblíbil arcibiskup Bedřich kníže Fürstenberg. Roku 1855 přestavěl bývalé kanceláře a byt vrchnostenského hejtmana naproti kostela na zámeček. A byl to právě arcibiskup Fürstenberg, který nařídil provést nejnutnější opravy hradu a odklizení ruin.

Roku 1858 dal olomoucký arcibiskup Bedřich Fürstenberg vybudovat v hukvaldské oboře hřebčín. Byli zde chováni koně andaluského plemene. Stejný chov byl také ve známých Kladrubech v Čechách. Protože byl jeho provoz příliš nákladný, byl po 65 letech roku 1923 zrušen.

Větší opravy hradu nechal provést arcibiskup Kohn počátkem 20. století. Svůj záměr však nedokončil. Další opravy se začaly provádět v 60. letech 20. století. Konzervace a oprava trvala celých 35 let.

Pod kopcem hradu ve starších dobách stával jen dvůr, kterému se říkalo Podzámecký. Jeho počátek klademe do 13. století. Obec se začala rozvíjet až po roce 1700. Pohyb začal za biskupa Schrattenbacha. Ten přenesl oboru na dnešní místo, dal zalesnit kopec a postavit vstupní bránu na Podzámčí. V letech 1758 – 60 bylo vystavěno samotné Podzámčí, které se rychle rozrůstalo. Obec Hukvaldy má původ v obci Sklenov s první písemnou zmínkou z roku 1294 a v obci Rychaltice s první písemnou zmínkou z roku 1394. V roce 1960 byly tyto obce sloučeny a v roce 1982 pak byla zřízena tzv. středisková obec s novým názvem Hukvaldy.